Pokročilý útok – flanky, vlny a nádvoří
Tenhle článek jsem odkládal dlouho, protože o útoku se dá psát donekonečna a stejně narazíš na hráče, co to dělá úplně jinak a funguje mu to. Ale po letech, co Empire hraju, mám celkem jasno v tom, co dělí hráče, který útok jen "pošle", od toho, kdo ho umí postavit. Není to počet vojáků. Ve vyšších levelech přestává jít o might – jde o čtení obrany, volbu flanku, rozdělení síly do vln a o to, jestli si pohlídáš druhou fázi na nádvoří. Jestli pořád házíš jeden velký útok na náhodné křídlo a divíš se, proč ti to žere jednotky i proti slabšímu hradu, tak čti dál, tohle jsem kdysi dělal taky.
Nejdřív se koukni, co je za hradbami
Začnu tímhle, protože to je krok, který většina lidí přeskočí. Útok naslepo je luxus, který si zkušený hráč prostě nedovolí. Než vyjedeš, chceš vědět, co tě čeká: kolik obrany sedí na každém flanku a na středu, jestli tam má obránce spíš front jednotky nebo flanking, jaké obranné nástroje mu visí na hradbách a jaké bonusy mu drží velitel a aliance.
Proto se před ostrým útokem vyplatí hodit tam špeha nebo malý oťukávací úder, který ti rozložení obrany ukáže po frontách. Pár jednotek pustíš, ale koupíš si informaci, která ti může zachránit celou armádu. Hlavně koukej po asymetrii – skoro nikdo nemá obranu nasypenou rovnoměrně, jeden flank bývá vždycky tenčí a přesně ten hledáš.
A jedna věc, na kterou jsem sám dojel: obrana není statická. Za aliančních válek lítají posily sem a tam, takže špeh starý pár hodin už nemusí sedět. Koukni se znova těsně před útokem. Já to jednou neudělal, spoléhal na ranní report a odpoledne mě čekalo úplně jiné rozložení. Od té doby špehuju vždycky dvakrát.
Tři fronty, dva flanky a střed s bránou
Každý cíl má obranu rozdělenou na tři fronty: levý flank, pravý flank a střed s bránou. Není to jen grafika, je to jádro celé mechaniky. Obránce si mezi tyhle tři fronty rozprostře jednotky i obranné bonusy a tvůj velitel jede vždycky jen na jednu z nich. Vojáci, co útočí na levý flank, nijak nepomůžou těm na středu, a obráceně.
Z toho plyne první věc, kterou si vryj do hlavy: nerozmělňuj sílu. Když nemáš jasný plán, dej všechno na jeden flank, ne po troškách do tří. Útok se rozhoduje na úrovni jedné fronty, ne hradu jako celku. Obránce má omezený počet jednotek a slotů, takže tvoje práce je najít frontu, kde je nejtenčí, a tam jít naplno.
Výběr slabšího flanku a co tam sedí
Když máš rozložení, vybíráš frontu. Slabší flank není jen ten, kde je míň jednotek, ale ten, kde se tvůj útok potká s obranou nejlíp. Tady hraje roli, jestli tam obránce nacpal front jednotky, nebo flanking. Bonusy proti konkrétní obraně ti dají hlavně velitel a obléhací nástroje, ne nějaký pevný matchup typu kámen-nůžky-papír mezi jednotkami. Takže velitele a výbavu skládej podle toho, co tě na dané frontě čeká.
Střed s bránou je trochu jiná pohádka. Brána bývá nejvíc nabušená a vede přes ni klasická cesta na nádvoří. Útok na střed proto chce víc a má smysl ho mířit s rozmyslem, ne ze zvyku. Osobně jsem dlouho měl tendenci jít na bránu "protože se to tak dělá", a stálo mě to zbytečně hodně. Často je chytřejší prolomit slabší flank a otevřít si tím prostor, než se urputně cpát do nejtvrdšího místa.
A velitele ber podle toho, jaké bonusy nese k dané frontě a obraně, ne podle toho, který je zrovna odpočatý. Vím, že to je lákavé, ale nedělej to.
Vlnami vyčerpat, pak prorazit
Vlny jsou srdce pokročilého útoku. Místo jednoho úderu rozdělíš sílu do několika vln za sebou. Má to dva důvody. Za prvé, obránce má omezenou obrannou kapacitu a obranné nástroje na hradbách se v boji opotřebují a ubývají. První vlny mají obranu vyčerpat, ne nutně prorazit. Za druhé, díky vlnám si můžeš každou postavit jinak: úvodní vlnu skládáš tak, aby sundala obranné nástroje a nejnebezpečnější obránce, pozdější dorážejí na nalomenou frontu.
Praktická poučka, která se mi osvědčila: nestav všechny vlny stejně. Do otvíracích dej levnější nebo obětované jednotky, co jen vyčistí cestu. Hlavní úder schovej do vlny, která dopadne na už změklou obranu. A drž si rezervu – útok, co se vyčerpá kousek před prolomením, je k ničemu, jen jsi spálil jednotky bez výsledku. Vlny na stejný flank se v tlaku sčítají, takže koncentrace v čase i v prostoru je to, co obranu láme.
Ramy, žebříky a manteletky na správnou frontu
Obléhací nástroje jsou to, co dělí hráče, který mechanice rozumí, od toho, kdo posílá maso. Nástroje proti hradbám (manteletky, věže, žebříky) srážejí obranný bonus, který hradby dávají obráncům, a ram otevírá bránu na nádvoří. Bez nich útočíš proti plné síle opevnění a platíš to ztrátami.
Klíč je v párování. Hradební nástroje nasaď na ten flank, který lámeš, aby srazily bonus přesně tam, kde tlačíš jednotky. Ram dává smysl, jen když máš reálný plán dotáhnout to na nádvoří a něco z cíle vytěžit. Stejně jako jednotky se i nástroje opotřebují a ubývají, takže je sázej cíleně do vln, kde rozhodují, ne plošně do každé.
A mysli na ně dopředu. Obléhací výbava se vyrábí a doplňuje, takže před velkým útokem nebo aliančním tažením si zásobu naskladni. Nic není horší než uprostřed kampaně zjistit, že nemáš čím bourat hradby – a věř mi, že jsem tam byl.
Nádvoří je druhá bitva
Prolomit frontu ještě není výhra. Jakmile se dostaneš přes bránu nebo přes prolomený flank, čeká tě druhá fáze na nádvoří, kde má obránce další, často poslední a soustředěnou linii. Ano, nejčastěji se na nádvoří dostáváš bránou, ale když rozbiješ křídlo, jde to i tudy. Spousta útoků se zlomí právě na nádvoří, protože útočník vysype všechno na hradby a dovnitř už mu nezbude dost síly.
Proto si nádvoří plánuj jako samostatnou bitvu. Část úderné síly si vědomě nech na to, co přijde za hradbami, neutrať úplně všechno na vnější frontu. Velitelské bonusy a jednotky, co se hodí na nádvoří, měj v hlavě už při stavbě vln.
A buď k sobě upřímný. Když ti z propočtu vyjde, že hradby prolomíš, ale na nádvoří už nemáš čím dorazit, je to půlútok, který tě stojí armádu bez odměny. Radši počkej, posil a udeř jednou pořádně až do konce, než dvakrát doběhnout k bráně a vrátit se s prázdnou. Znáš to? Ten pocit, kdy report ukáže prolomené hradby a pak nulu z nádvoří? Přesně tomu se snažím vyhnout.
Otázka, kterou dostávám často
"Honzo, kolik vln je ideál?" Upřímně, nemám na to jednoznačnou odpověď a nejsem si 100 % jistý, že nějaké univerzální číslo existuje. Záleží na tom, co špeh ukáže, kolik nástrojů máš na skladě a jak moc si můžeš dovolit obětovat otvírací jednotky. Podle mě je lepší přemýšlet o vlnách z druhé strany: první má sundat nástroje a nejnebezpečnější obránce, poslední má dopadnout na už měkkou obranu a ještě mít dost síly na nádvoří. Kolik jich je mezi tím, to už si doladíš podle reportů. Mně se osvědčilo po každém větším útoku projít report a podívat se, která vlna udělala práci a která byla zbytečná. Za pár týdnů to začneš cítit.
Zpět na pokročilá taktika a pozdní hra.