Jak správně útočit na hráče (PvP)
Moje první útoky na hráče vypadaly přesně tak, jak by neměly: nasypal jsem na cíl všechno, co jsem měl v hradu, a čekal zázrak. Zázrak nepřišel, přišla jen zpráva o ztrátách. Trvalo mi dost dlouho, než mi došlo, že PvP v Empire stojí na sektorech – brána, levé křídlo, pravé křídlo – a že v každém z nich se zvlášť perou jednotky na blízko proti obraně na blízko a střelci proti střelcům. Jakmile tohle pochopíš a naučíš se rozdělit armádu a velitele do správných sektorů, začneš dávat i hrady, které z dálky vypadají nedobytně. Sepsal jsem sem všechno podstatné, ať nepálíš drahé jednotky naslepo jako kdysi já.
Útok běží po sektorech – tohle je jádro celého PvP
Souboj se nepočítá jako jedna velká hromada proti druhé. Vojsko rozdělíš na bránu, levé křídlo a pravé křídlo a v každém sektoru se boj řeší samostatně. Uvnitř sektoru platí jednoduché pravidlo: tvoje jednotky na blízko bijí obranu na blízko, tvoji střelci bijí obranné střelce. Když do sektoru pošleš jen jeden druh, druhá půlka obrany v tom sektoru ti udělá masakr, protože na ni nemáš čím odpovědět.
Tohle mi dlouho nikdo neřekl a přišel jsem na to až po pár útocích, kde mi celé křídlo padlo, i když jsem měl na papíře převahu. Do každého sektoru, který obsazuješ, dáváš oba typy pohromadě – útočníky na blízko i střelce. Není to o tom mít v celé armádě obojí a nechat hru, ať to někam rozhodí; je to o tom mít obojí v každém sektoru, kterým reálně útočíš.
Křídla a brána se navíc liší tím, jakou obléhací techniku potřebuješ (k tomu se dostanu níž). Když si sektory nerozvrhneš, polovina tvé síly tlačí do prázdna a druhá polovina krvácí. Osahej si to dřív, než pošleš první drahou vlnu.
Co ti špeh reálně ukáže (a co ne)
Spousta lidí čeká, že jim špeh vyklopí přesnou skladbu nepřátelské armády. Neukáže. Co z prošpehování dostaneš spolehlivě, jsou suroviny v hradu, obranné nástroje rozmístěné na hradbách a věžích a často i to, jakého má protihráč obranného velitele. Z toho čteš sílu obrany, ne přesný počet střelců versus jednotek na blízko.
Takže se rozhoduješ podle nástrojů na opevnění a podle velitele. Visí na hradbách těžké obranné nástroje a k tomu silný velitel? Počítej s tvrdým oříškem a ber víc vln i víc obléhací techniky. Hrad surovinově prázdný a mizerně vybavený? Většinou stačí jeden slušně poskládaný útok.
Neplánuj okolo údaje, který ze špehování prostě nevypadne. Já jsem se ze začátku snažil ten poměr obrany nějak vydedukovat a bylo to k ničemu – mnohem líp funguje mít v armádě obojí, blízko i střelce, a sílu posílat podle toho, jak tvrdě cíl vypadá vybavený.
Skladba armády z blízka i střelců, nikdy jednodruhově
Základ jsou dva typy: útočníci na blízko, kteří lámou obranu na blízko a tlačí dovnitř, a střelci, kteří vyřizují nepřátelské střelce na hradbách a věžích. Čistě jednodruhová armáda je chyba, protože v každém sektoru narazíš na obojí a na jednu půlku nebudeš mít odpověď.
Když nevíš, jak tvrdě je obrana poskládaná, jeď v sektoru zhruba půl na půl. Osobně to tak dělám na každý neznámý cíl – není to nejúspornější, ale nezruinuje tě jedna špatně odhadnutá vlna. Jakmile na cíli odehraješ první útok a uvidíš, kde ti to ujídá nejvíc, poměr v dalších vlnách doladíš.
A nešetři na kvalitě. Pár silných elitních jednotek odvede víc práce než dav zelenáčů – slabý voják stejně zabírá místo ve vlně a sní jídlo, jen ho obrana smete. Posílej jednotky, které odpovídají úrovni cíle; házet základní jednotky na vyšponovaný hrad znamená akorát krmit obránce.
Obléhací nástroje, beranidla na bránu a věže s mantelety na hradby
Tady jsem sám chyboval nejčastěji. Měl jsem slušnou armádu, ale nástroje jsem dovyráběl na poslední chvíli, a než se dodělaly, buď mě přešla chuť, nebo se cíl mezitím doplnil. Bez obléhací techniky se útok zbytečně rozbije o opevnění. Rozlišuj dvě role: beranidla jdou na bránu, obléhací věže a mantelety pomáhají tvým jednotkám přes hradby na křídlech. Když ženeš jednotky na blízko proti vysokým hradbám bez techniky na hradby, plýtváš jimi.
Technika patří do správného sektoru – beranidla tam, kde tlačíš branou, věže a mantelety na křídla přes hradby. A měj zásobu nahromaděnou předem, ne ji vyrábět až ve chvíli, kdy chceš útočit. Jinak ti při čekání na produkci vyprchá tah i odhodlání, přesně jako mně.
Na silně opevněné hrady počítej s tím, že nástroje jsou spotřební a první vlna jich hodně sežere. Proto jich ber dost a rozlož je do víc vln. Slabá obléhací technika je podle mě nejčastější důvod, proč jinak slušná armáda nedojede dovnitř.
Jak vlnami rozebrat tvrdou obranu levně
Vlny jsou tvůj nejsilnější nástroj proti pevné obraně. Místo jednoho mega-útoku pošli několik vln za sebou. První vlnu ber jako otvírák – naředí obranu, spotřebuje obranné nástroje na hradbách a sebere část obránců. Druhá a třetí pak dorazí oslabený hrad mnohem levněji, než kdybys to chtěl prorazit jednou obří armádou.
Jeď v rychlém sledu. Když útočíš vlnu za vlnou bez velkých pauz, protihráč obvykle nestihne obranu mezi nárazy doplnit. Při těsném sledu vln to u mě zatím nikdo nestihl, i když hráč, který je zrovna online, může být rychlejší. Naopak když mezi vlnami necháš dlouhé prodlevy, dáváš mu čas posílit hradby a nahnat nové obránce – a ty začínáš prakticky od nuly.
Kolik vln je potřeba, odhadneš podle vybavení obrany ze špehování a hlavně podle toho, co ti ukáže první vlna. Na slabší cíl klidně stačí jedna dobře poskládaná, na tvrdý opevněný hrad se silným velitelem počítej spíš s třemi a víc. První vlnu obětuješ řízeně, ne naslepo.
Páruj velitele se sektorem
Velitel dává armádě útočný bonus a často i bonus na konkrétní typ útoku – na bránu, nebo na hradby a křídla. Útok bez velitele projde taky, ale necháváš výhodu ležet na zemi.
Vybírej ho podle toho, kudy útočíš. Jiný se hodí, když tlačíš branou s beranidly, jiný když lezeš na křídla přes hradby s věžemi a mantelety. Koukni na jeho útočné hodnoty a bonusy a posaď ho do vlny, jejíž zaměření sedí s tím, co umí.
Dobré velitele chraň a vylepšuj. Silný velitel udělá z průměrné armády ránu, která projde. A nepouštěj svého nejlepšího velitele do beznadějného útoku jen proto, abys to zkusil – to jsem udělal přesně jednou a stačilo mi to. Když ti padne armáda i s ním, přijdeš o bonus pro další tahy a budeš na něj zase čekat.
Otázka, kterou dostávám často
„Stačí mít obojí v armádě, nebo to fakt musím hlídat v každém sektoru?“ Musíš. Sektory se počítají zvlášť, takže když máš střelce jen na levém křídle a na pravém samé jednotky na blízko, pravé křídlo ti obranní střelci rozstřílí a levé křídlo jim v tom nijak nepomůže. Nemusíš útočit všemi třemi sektory najednou – ale do každého, kterým skutečně tlačíš, patří blízko i střelci pohromadě. Tohle je ta jedna věc, kterou bych chtěl slyšet, když jsem začínal.
Loupeživí baroni jako tréninkové pole
Než vlezeš na ostré hráče, vypiluj si skladbu, sektory a vlny na loupeživých baronech. Mají předvídatelnou obranu, neposílají ti odvetu zpátky na hrad a krásně se na nich učí, kolik blízko a kolik střelců do sektoru posadit a kam co rozdělit.
Na baronech si reálně otestuješ obléhací techniku a velitele. Uvidíš, kolik beranidel spolkne brána daného levelu, kolik vln spotřebuje obrana, než povolí, a který velitel ti sedí. Tahle čísla si pak přeneseš na živé hráče s mnohem menším rizikem, že prohoříš drahou armádu jen kvůli špatnému odhadu. Já jsem si takhle vyzkoušel prakticky každý nový typ jednotky, než jsem ho poslal na někoho živého.
A kořist z baronů ti financuje produkci nových jednotek a nástrojů, takže máš čím útočit na hráče, aniž bys ekonomicky vykrvácel. Útoky na hráče i na barony se tak navzájem živí.
Zpět na návody a průvodci.