Střední hra na levelech 20-40

Autor: Honza · aktualizováno 19. 4. 2026

Level 20 je pro mě ten moment, kdy tě hra pustí z ručičky a začne být doopravdy zajímavá. Tutoriál máš za sebou, pár hradeb, první vojáky, a teď se ukáže, jestli umíš hrát, nebo jen klikat. Sám jsem tenhle úsek prošel víckrát a pokaždé jsem někde zbytečně přišel o vojsko nebo suroviny, takže tady sepisuju, na čem se ve střední hře fakt láme chleba.

Nejdřív aliance, všechno ostatní počká

Dávám to na začátek schválně. Pokud ještě nejsi v žádné alianci, klidně tenhle návod zavři a běž se přihlásit. Myslím to vážně. Sólo hráč ve střední hře je vlk bez smečky.

Co ti aliance dá? Posily, když tě někdo napadne. Denní bonusy z aliančních budov. Přístup ke kombinátoru, což je alianční budova, kde proměníš přebytek jedné suroviny za jinou, která ti zrovna chybí. A hlavně lidi, kteří ti poradí rychleji než jakákoli wiki, včetně téhle.

Jenom neber první alianci, co tě pozve. Já to na začátku udělal a skončil jsem v partě, kde chat mlčel týden v kuse. Koukni na aktivitu, pár dní sleduj alianční chat. Dobrá aliance má aktivní velení, jede alianční eventy a když ti zazvoní poplach, někdo ti pošle posily do obrany. Mrtvá aliance s tichým chatem ti nedá nic kromě jména pod hradem.

Jakmile jsi uvnitř, zapoj se. Posílej posily spoluhráčům, jezdi alianční války a hlavně se ptej. Většina ostřílených hráčů ráda poradí, kam dát další level kasáren nebo jak složit obranu na tvůj level. Mně to ušetřilo týdny vlastních chyb a tobě to ušetří to samé.

Kdy přestat jen stavět a začít útočit

Do dvacítky většina lidí jen kliká na budovy a sbírá suroviny. Nic proti, dělal jsem to taky. Ale teď musíš přepnout. Pravidlo mám jednoduché: jakmile máš stabilní produkci dřeva, kamene a jídla a skladiště se ti pravidelně cpe do stropu, posílej vojsko ven. Co ti přetéká ze skladu, je vyhozené.

Začni loupeživými barony na mapě. Jsou to NPC tábory, na kterých si v klidu otestuješ útočné sestavy bez rizika odvety. Pošli zvěda, přečti si report z průzkumu a podle obrany skládej armádu. Boj se v GGE dělí na frontu (přední val a brána) a dvě křídla, levé a pravé. Ty jako útočník si vybíráš, kam udeříš, a do toho směru cpeš svoje jednotky.

Tady jsem si na začátku pěkně natloukl. Ignoroval jsem, na které straně má baron natlačenou obranu, narval jsem všechno do fronty, kde seděla jeho hlavní síla, a domů se mi vrátila sotva půlka vojska. Od té doby si report čtu dvakrát. Koukni, kde má baron díru, a tam směřuj útok.

Na prvních baronech jeď hlavně na jednotky blízkého boje doplněné pár střelci a hlavně jim dej velitele s útočným bonusem. Ten podle mě udělá víc než dvacet vojáků navíc. Dragoše do toho nemíchej dřív, než ti report řekne, že proti tobě nestojí věže a kotle.

A ještě jedno: neskákej hned po jiných hráčích. Útok na živého protivníka tě vystaví odvetě a na levelu 20 až 30 prostě nemáš obranu, abys ustál naštvaného veterána se zkušenou armádou. Baroni ti dají zkušenosti, suroviny i body úspěchu a nikdo ti za to nevypálí hrad. Vím, že je lákavé zkusit to na souseda, ale počkej si.

Co vylepšovat jako první

Ve střední hře nemáš suroviny na to, abys vylepšoval všechno najednou. Musíš volit. Já dávám prioritu třem věcem: produkčním budovám (pily, lomy, farmy), skladišti a kasárnám s cvičištěm. Produkce je palivo na všechno ostatní, skladiště zvedá strop, kolik si toho udržíš, a k tomu chrání část surovin před vypleněním. Kasárna ti odemykají lepší a rychlejší výcvik. Nejsem si 100 % jistý, že tohle pořadí sedne každému stylu hraní, ale mně se osvědčilo.

Nezapomeň na obydlí a hospodu. Drží ti spokojenost obyvatel a tím i příjem mincí. Když ti nálada v hradu spadne do mínusu, produkce mincí se sesype a najednou nemáš na žold. Drž spokojenost v plusu pomocí dekorací a hospody, ať si můžeš dovolit vyšší daně.

Obranné budovy (hradby, věže, brána) vylepšuj průběžně, ne až když tě někdo napadne. Vylepšení trvá hodiny i déle, takže reaktivně stavět obranu během útoku nestihneš, to ti garantuju. Ekonomika má přednost, ale obranu drž tak o krok napřed před tím, co by na tebe poslal útočník na tvém levelu. A pamatuj, že obranu drží i nasazené jednotky na hradbách. Samotné kameny nestačí.

Ekonomika versus armáda

Nejčastější chyba, kterou vidím (a kterou jsem sám udělal): hráč nacpe všechno do armády, vytrénuje obří vojsko a pak zjistí, že je v mínusu na mincích. V GGE ti vojáci neutíkají v reálném čase, to ne, ale jakmile spadneš do záporné bilance mincí, hra ti zablokuje další výcvik a obecní pokladna se rychle vyprázdní. Stojíš s armádou, kterou nemáš čím rozšířit, a ekonomika drhne. Pamatuju si, jak jsem tehdy koukal na prázdnou pokladnu a nechápal, co se stalo. Drž poměr tak, aby ti příjem mincí pokryl žold s rezervou a abys měl pořád z čeho stavět.

Mysli na žold (upkeep) u každé jednotky, kterou trénuješ. Velké drahé jednotky jedí mince i v klidu doma. Pět set vojáků, co stojí doma jen na okrasu, tě stojí žold a nic z nich nemáš. Trénuj vojsko, které reálně použiješ na baronech, v obraně a na eventech, ne armádu do vitríny.

Osobně si držím v hlavě dvě oddělené kapsy: suroviny na rozvoj (stavění a vylepšování) a suroviny plus mince na vojenské operace. Když je smícháš, pokaždé se stane, že chceš zaútočit a nemáš jídlo na pochod, nebo chceš stavět a všechno jsi prožral na vojsko. Plánuj produkci tak, abys obojí zvládal paralelně.

Body úspěchu a první eventy

Body úspěchu jsou tichý tahoun střední hry a spousta lidí je úplně ignoruje. Otevři si seznam úspěchů a ber ho jako checklist. Hodně jich dostaneš mimochodem (poraž X baronů, vyber Y surovin, vylepši budovu na určitý level), ale když si je plníš vědomě, sype to zkušenosti a odměny, které jinak mineš.

Eventy jsou tvoje zkratka k vybavení, na které by ses jinak dřel měsíce. Když naběhne první velký event, typicky sběrový, kde plníš úkoly za body a stoupáš v žebříčku odměn, naplánuj si ho. Schovej si suroviny a vojsko dopředu, ať plníš úkoly hned od startu a ne až za dva dny, když ti event zbyde napůl. Nejlepší odměny visí v horních patrech žebříčku a bez přípravy se k nim nedostaneš.

K rubínům: nespěchej s jejich utrácením na eventu jen proto, že 'zbývá pár bodů'. Je to prémiová měna, šetři si ji na to, co tě fakt posune, tedy sloty stavitelů a prémiové jednotky. Dorovnávat jimi jeden event je podle mě škoda.

Střední hra je maraton

Jednu věc bych chtěl říct nahlas, protože se na ni ptáte pořád: nikam nespěchej. Střední hru nevyhraješ za víkend. Měl jsem období, kdy jsem se snažil dohnat kamarády o pár levelů výš, a skončilo to jen tím, že jsem spálil suroviny na věci, které jsem vůbec nepotřeboval. Když ti nic neběží, klidně hru vypni a vrať se, až dojedou stavby. A zeptej se sám sebe: hraju, protože mě to baví, nebo protože mám pocit, že musím? Jestli to druhé, něco děláš špatně.

Kdy se druhý hrad a rozšiřování vyplatí a kdy ne

Kolem střední hry se ti otevře možnost expandovat, ať už druhým hradem, outposty nebo odemčením nové oblasti na mapě. Lákavé to je, přiznávám, sám jsem se do toho hrnul. Ale rozšiřuj se až ve chvíli, kdy máš první hrad v dobré kondici. Druhý nedostavěný hrad ti jen rozdrobí síly a oba pak budou slabé.

Výhoda víc základen je v surovinách: každá oblast má jiný profil produkce a víc hradů znamená víc stavitelů pracujících paralelně. Nevýhoda je správa, obrana a žold navíc. Pokud nestíháš pořádně bránit ani jeden hrad, druhý ti přidá jen další cíl pro nájezdníky.

Než expanduješ, polož si tři otázky. Mám první hrad na slušné obraně? Mám stabilní ekonomiku? Mám alianci za zády? Třikrát ano, jdi do toho. Pokud kterákoli z těch tří věcí kulhá, dořeš ji nejdřív. Široko a slabě se ve střední hře nevyplácí, to jsem si ověřil na vlastní kůži.

Střední hra podle mě není o tom mít největší armádu. Je o rovnováze: stabilní ekonomika, krok napřed v obraně, aktivní aliance za zády a vědomé sbírání bodů úspěchu a event odměn. Kdybych ti měl dát jediný tip, tak tenhle: než utratíš poslední suroviny nebo rubíny, vždycky se zeptej, jestli ti to reálně posune ekonomiku nebo armádu, anebo jen zaplníš vitrínu. Kdo na střední hře staví do hloubky, dostane se do pozdní hry silný, a ne vyčerpaný. A jestli máš vlastní postřeh, co ti mezi dvacítkou a čtyřicítkou nejvíc pomohlo, napiš mi, rád to sem doplním.

Zpět na návody a průvodci.