10 nejčastějších chyb hráčů

Každý jednou začínal a každý nasekal stejné boty. Ten rozdíl mezi hráčem, co po měsíci frustrovaně skončí, a tím, kdo si staví slušné impérium, není v tom, kolik nakoupíš rubínů. Je v tom, že druhý nedělá těchhle deset základních chyb. Tak se na ně podíváme jednu po druhé, ať se vyhneš zbytečnému resetu pokroku.

1. Posíláš obranné jednotky do útoku (a divíš se, proč ti to nejde)

Tohle je klasika čerstvého hráče. Vezmeš všechno, co máš v kasárnách, naložíš to do útoku na barona a pak koukáš, jak ti polovina armády zůstane ležet na bojišti. Jednotky v téhle hře mají dvě hodnoty: útok a obranu. A platí jednoduché pravidlo — obranné jednotky braň, útočné posílej do boje. Když pošleš obranáře útočit, počítá se jim jejich útočná hodnota, ne ta obranná, ve které jsou silní. A teď ta podstata: obranné jednotky mívají útočnou hodnotu mizernou, často skoro nulovou. V útoku jsou tím pádem prakticky k ničemu — jen je posíláš na porážku.

Než zaútočíš, mrkni v kasárnách na statistiky. U útoku tě zajímá útočná hodnota jednotky, ne obranná. Útočnou armádu navíc děl podle typu nepřátelské obrany: proti hradbám plným střelců posílej víc jednotek na blízko, proti přesile pěšáků zase nasaď vlastní střelce. A obranné jednotky nech doma sedět ve hradě — tam dělají přesně to, na co byly stavěné.

2. Zanedbáváš jídlo, dokud ti armáda nezačne hladovět

Dřevo a kámen jsou vidět, ty stavíš pořád, takže o ně se každý stará. Jídlo je ten tichý zabiják. Funguje to tak, že každá jednotka v armádě ti něco sežere, a jakmile spadneš do mínusu, jednotky ti začnou dezertovat. Ráno se přihlásíš, máš o polovinu menší vojsko a vůbec nechápeš proč.

Drž si jídelní bilanci v plusu vždycky s rezervou, ne na hraně. Stav farmy a dej jim správné dekorace na bonus k produkci, nepřeháněj to s počtem jednotek, na které nemáš zázemí, a než si dáš pauzu na pár hodin, zkontroluj, jestli nejsi těsně nad nulou. Když jdeš spát, radši měj jídlo pořádně v plusu — přes noc se nakupí spousta jídelní spotřeby a ráno chceš najít armádu, ne hřbitov.

3. Vylepšuješ budovy, které ti nic nepřinášejí

Lákadlo je obrovské: vidíš tlačítko vylepšit, máš suroviny, tak klikneš. Problém je, že každé vylepšení stojí čas i materiál a spousta z nich je v dané fázi hry úplně zbytečná. Vylepšovat dekorativní krámy nebo budovu, kterou stejně za chvíli přestavíš, je čistá ztráta.

Drž se priorit. Nejdřív věci, co generují suroviny a vojáky — produkční budovy, sklady (jinak ti suroviny přetékají a propadají) a kasárny. Pak obrana hradu, když tě někdo otravuje útoky. Dekorace řeš až nakonec, ty řeš hlavně kvůli bonusům k produkci a morálce, ne kvůli vzhledu. A hlavně: nevylepšuj nic, co neodpovídá tvojí aktuální úrovni a fázi hry. Skok o jeden level u hlavní budovy ti často odemkne víc než deset drobných upgradů jinde.

4. Plýtváš rubíny na blbosti

Rubíny jsou tvoje jediná opravdu vzácná měna a hra je navržená tak, abys je rozházel co nejdřív. To zrychlení stavby o pár minut za rubíny? Nedělej to. Dokupování surovin za rubíny, když ti to jen chvíli neběží? Taky ne. Tohle je přesně past, do které spadne každý a pak se diví, že nemá nic na to, co se opravdu vyplatí.

Rubíny si šetři na věci, co mají dlouhodobý dopad: trvalá vylepšení, sloty pro stavitele (víc paralelních staveb je obrovský urychlovač celé hry), nebo opravdu silné nabídky v obchodě, které se objeví občas. Než cokoli koupíš za rubíny, polož si otázku: ušetří mi to hodiny do budoucna, nebo jen minuty teď? Pokud minuty, ruce pryč. A nikdy nekupuj surovinu za rubíny — tu si vyrobíš, čas si nevyrobíš, ale ani ten obvykle není hoden rubínového paliva.

5. Útočíš naslepo, bez špehování

Vidíš cizí hrad, máš armádu, tak na něj pošleš všechno. A pak zjistíš, že měl nabité hradby plné střelců a tvoje vojsko se rozplynulo, aniž bys cokoli ukořistil. Útok bez průzkumu je hazard, kde skoro vždycky prohráváš ty.

Nejdřív pošli špeha. Zjistíš, jakou má obranu, kolik tam má jednotek a jak silné má hradby. Podle toho teprve poskládáš útočnou vlnu — víš, jestli potřebuješ víc obléhacích strojů na hradby, jestli proti tobě stojí převaha střelců nebo pěšáků, a jestli se ti útok vůbec vyplatí. U loupeživých baronů si navíc pamatuj, že každý tábor má svoje rozložení obrany na nádvoří, branách a věžích — tomu přizpůsob, kam svoje jednotky nasměruješ. Pár vteřin průzkumu ti ušetří celou armádu.

6. Hraješ jako samotář mimo alianci

Spousta lidí si řekne, že to zvládnou sami, že je aliance jen otravný chat. To je asi nejdražší omyl, co můžeš v týhle hře udělat. Bez aliance jsi snadný cíl, nemáš odkud čerpat ochranu, rady ani pomoc při obraně, a stojíš mimo veškerou koordinaci, která ti reálně drží záda.

Najdi si aktivní alianci co nejdřív — ne tu největší, ale tu, kde lidé reagují a pomáhají si. Dobrá aliance ti pošle posily, když tě někdo napadne, poradí, koho a kdy napadnout, a otevře ti přístup k alianční pomoci a podpoře. Když jsi nový, neboj se ptát — zkušení hráči ti většinou rádi poradí, protože silnější člen znamená silnější alianci. Samotářství tě v týhle hře akorát brzdí.

7. Nemáš obranu a divíš se, že tě pořád někdo plení

Útok je zábava, obrana nuda — takhle uvažuje většina začátečníků a pak pláče, že jim někdo silnější každou noc vybílí sklady. Pokud nemáš ve hradě stálou obrannou posádku a slušné hradby, jsi pro ostatní chodící bankomat.

Drž si doma stálou obrannou armádu složenou z jednotek se silnou obranou — ty se nikam neposílají, ty čekají na nájezdníky. Investuj do hradeb a obranných nástrojů, protože ty násobí účinnost tvých obránců. A schovávej suroviny: co je ve skladu chráněném, to ti nepřítel neukradne, co máš nad limit, o to přijdeš. Nejlepší obrana je ta, na kterou se útočník podívá špehem a usoudí, že se mu to nevyplatí.

8. Necháváš stavitele a kasárny zahálet

Tahle hra je z velké části o tom, že čas běží i když nehraješ — pokud ho využíváš. Když se odhlásíš a necháš stavitele bez práce a kasárny prázdné, prošustruješ hodiny, které mohli pracovat za tebe. To je rozdíl mezi hráčem, co roste, a tím, co stojí na místě.

Při každém odhlášení si dej rutinu: zadej staviteli nějakou stavbu nebo vylepšení, nahoď výrobu jednotek v kasárnách, ať se cvičí, dokud jsi pryč, a zkontroluj, že produkce surovin běží naplno a nikde nepřetéká sklad. Ideálně si načasuj delší stavby na noc nebo na dobu, kdy stejně nebudeš u hry. Prázdná fronta staveb přes noc je promarněná příležitost, kterou ti nikdo nevrátí.

9. Ženeš se za úrovní hlavní budovy moc rychle

Vyšší úroveň hlavní budovy zní jako pokrok, takže do ní každý buší co to jde. Háček je v tom, že každý nový level ti odemkne silnější protivníky a vyšší nároky, ale tvoje ekonomika a armáda za tím musí stačit. Hráč s vysokou hlavní budovou a slabým zázemím je jen tučnější cíl pro ostatní.

Rosti vyváženě. Než povýšíš hlavní budovu, ujisti se, že máš dost produkce surovin, slušnou obranu a armádu odpovídající nové úrovni. Lepší je chvíli počkat, dostavět zázemí a teprve pak povýšit, než být přerostlý cucák, kterého všichni okolo přepadávají. Pokrok se nepočítá podle čísla u hlavní budovy, ale podle toho, jak stabilní impérium pod tím číslem stojí.

10. Vyhazuješ suroviny do přetékajících skladů

Produkce ti jede, suroviny se sypou, ty se přihlásíš za den a sklad je dávno plný na maximum. Všechno, co se vyrobilo nad limit, prostě propadlo. Je to neviditelná ztráta, protože ji nevidíš na účtu, ale reálně ti utíkají hodiny produkce do prázdna.

Měj sklady vždycky o krok napřed před produkcí. Když cítíš, že se ti suroviny hromadí, buď zvětši sklad, nebo je rovnou utrať — postav, vylepši, vycvič jednotky, cokoli. Před delší pauzou je chytré nechat běžet hlavně to, co se ti vejde, a zbytek surovin proměnit ve stavby nebo vojáky, které se přes noc dokončí. Nevyrobená surovina se dá dohnat, ta propadlá je navždy pryč.

Zpět na návody a průvodci.