Cizí říše a království
Pamatuju si, jak jsem poprvé otevřel bránu na Ledovec věčné zimy. Měl jsem pocit, že jsem konečně "velký hráč", a během pár dnů jsem tam přišel o půlku vojska, protože jsem tam nahnal úplně stejnou sestavu jako doma. Takže tenhle článek píšu hlavně proto, aby ses tomu vyhnul ty. Velká říše je jenom rozjezd. Jakmile vytáhneš hlavní hrad na slušnou úroveň, hra ti začne odemykat další království a každé z nich vypadá i hraje jinak. Ledovec věčné zimy, Hořící písky, Ohnivé vrchy a Bouřlivé ostrovy nejsou jen jiná barva mapy. Každé má vlastní surovinu, vlastní nepřátele, vlastní bojové bonusy a vlastní okruh odměn, ke kterým se z Velké říše prostě nedostaneš. Háček je v tom, že většina lidí to odflákne: otevřou si cizí království se slabou domovskou mapou, naženou tam vojsko podle stejné sestavy jako doma a pak se diví, proč jim to tam mizí. Přesně jako já tenkrát. Tady máš, co reálně potřebuješ vědět, ať ti expanze dává sílu, a ne aby ti žrala suroviny.
Jeden účet, víc map
Účet máš pořád jeden, ale tvoje državy se rozkládají přes několik oddělených map. Velká říše je domovská mapa, kde začínáš, kde stojí hlavní hrad a kde se odehrává většina eventů. Postupně se ti odemykají další království a odemčení je navázané na úroveň hlavní budovy hlavního hradu, ne na nic náhodného.
Orientačně, ať víš, na co se chystat: Ledovec věčné zimy se otevírá kolem úrovně 25 (dřív se dá odemknout za rubíny), Bouřlivé ostrovy zhruba od úrovně 35, Hořící písky kolem 40 a Ohnivé vrchy nejpozději, kolem padesátky. Přesnou hranici si radši vždycky ověř přímo ve hře, Goodgame ta čísla čas od času přeladí a já nemám sílu to hlídat každý týden. Pointa je, že to jde ruku v ruce s úrovní účtu, takže nemá smysl spěchat.
Mezi mapami se přepínáš přes mapu světa nebo přes ikony království v rozhraní. Klíčové je, že každé království má vlastní ekonomiku a vlastní surovinu, kterou nikde jinde nevytěžíš. Nemůžeš naklikat hrad v Hořících píscích a zásobovat ho z domova. Cizí království se musí z velké části uživit samo.
Co je sdílené přes všechny mapy: tvoje vojsko (jednotky se přesouvají), tvoji velitelé, rubíny a celkový postup účtu. Co je oddělené: lokální surovina, lokální stavby a body daného eventu. Zjednodušeně: sílu sdílíš, ale základnu si musíš na každé mapě postavit znovu.
Čím se jednotlivá království liší
Není to kosmetika, rozdíly jsou herní:
- Ledovec věčné zimy: mrazivá mapa, kde se těží dřevěné uhlí. Nepřátelé jsou tu Barbaři. Bývá to první cizí království, kam většina lidí míří, a slouží jako rozcvička, než se pustíš dál.
- Hořící písky: pouštní mapa, žádné ostrovy, klasický kontinent s pískem. Těží se tu olivový olej a nepřátelé jsou Arabové. Logistika a obrana tu mají vlastní rytmus.
- Ohnivé vrchy: nejpozdější a nejtvrdší obsah. Těží se tu sklo a narazíš na Kultisty a Draky. Obrany u cílů jsou tvrdší a odměny hodnotnější. Nelez sem se slabým účtem, fakt ne.
- Bouřlivé ostrovy: ostrovní mapa, kde má každý hráč svůj ostrov. Vlastní pravidla a vlastní okruh odměn, opět odděleně od zbytku.
A teď to nejdůležitější, co si z celého článku odnes: v každém cizím království platí lokální bonusy k útoku i obraně. Jednotka, která ti válcuje ve Velké říši, tu nemusí mít stejnou efektivitu, a naopak jsou tu jednotky stavěné přímo na danou mapu. Než někam pošleš posádku, koukni se, které tvoje jednotky tam mají bonus. Slepé kopírování sestavy z domova je nejčastější důvod, proč lidi v cizích královstvích krmí nepřítele vlastním vojskem. Mluvím z vlastní zkušenosti, viz úvod.
Co ti expanze reálně přinese
Důvody, proč do cizích království jít:
- Nové suroviny, a tím nové stavby a vylepšení. Spousta silných bonusů je zamčená právě za dřevěným uhlím, olivovým olejem nebo sklem. Bez konkrétní suroviny z konkrétní mapy je prostě nepostavíš.
- Vlastní okruh odměn. Každé království má svoje cíle, svoje sbírání bodů a svoje odměny. Víc map běží paralelně, takže najednou taháš odměny z několika zdrojů místo jednoho.
- Víc produkce celkem. Další hrady znamenají víc surovin a větší kapacitu na vojsko.
- Když je doma klid nebo na něco čekáš, máš pořád co dělat na jiné mapě. Tohle podle mě lidi podceňují, mně to hru docela oživilo.
Odměny rostou s tím, kolik bodů a postupu nasbíráš. Hned po otevření brány nečekej nic top, funguje to postupně. Čím víc na mapě tlačíš, tím lepší věci se odemykají. Proto má smysl každé otevřené království doopravdy rozvíjet, ne jen mít odškrtnuté, že tam stojí jeden hrad.
Často se ptáte, jestli otevřít Ledovec za rubíny dřív
Chodí mi to pravidelně. Moje odpověď: většinou ne. Ano, jde to, ale pokud nemáš doma stabilní produkci a vojsko, ze kterého můžeš část odeslat, jenom si o pár úrovní dřív pořídíš další ústa ke krmení. Osobně bych rubíny nechal na něco, co ti pomůže doma, a Ledovec si otevřel, až na něj dojde přirozeně. Nejsem si 100 % jistý, že to platí pro každého, hodně aktivní hráč s dobrou aliancí to možná utáhne, ale pro běžného hráče je čekání bezpečnější.
Jak expanzi rozjet a jak přesouvat vojsko
Postup, který ti ušetří hromadu zmaru:
1. Nespěchej. Než si otevřeš první cizí království, měj rozjetou Velkou říši: stabilní produkci, slušnou obranu hlavního hradu a vojsko, ze kterého můžeš část odeslat bez toho, aby ti doma zůstalo prázdno. Cizí mapa jsou další ústa ke krmení.
2. Jdi mapu po mapě. Ledovec věčné zimy je rozumný první cíl, Ohnivé vrchy si nech, až budeš silný. Snaha rozjet všechno najednou tě roztříští.
3. Hned rozjeď lokální produkci. V novém království potřebuješ co nejdřív vlastní těžbu jeho suroviny, jinak tam dlouhodobě nic neutáhneš.
4. Počítej s časem přesunu. Mezi některými královstvími (Ledovec, Ohnivé vrchy, Bouřlivé ostrovy) jezdí vojsko přes přístav a lodě, jinam přes cestování po mapě, a podle vzdálenosti to zabere čas. Nestáhneš obranu z jedné mapy a o vteřinu později ji nemáš na druhé. Než někam útočíš nebo se chystáš bránit, pošli síly s předstihem. Mně se osvědčilo posílat obranu klidně o dost dřív, než je nutné, a radši ji nechat chvíli čekat.
5. Doma nikdy nenech nahý hrad. Když odešleš velkou část vojska pryč, hlavní hrad zůstane terčem. Přesně tohle ostatní hlídají.
6. Rozhazuj velitele podle situace. Sdílíš je přes mapy, takže měj jasno, koho nasadíš na útok a koho na obranu na které mapě.
Co dělat a co tě potopí
Co dělat:
- Specializuj posádky podle mapy. Zjisti, které tvoje obranné jednotky mají v daném království bonus, a braň právě jimi. Stejně tak útoč jednotkami, co tam mají navrch. Samotné tohle ti ušetří víc vojska než cokoliv jiného.
- Šetři lokální surovinu. Dřevěné uhlí, olivový olej i sklo jsou tvoje palivo pro lokální postup. Měj rezervu na to, co tě posune k lepším odměnám, neutrácej ji za první blbost.
- Tlač na body soustavně. Pravidelná aktivita dlouhodobě vynese víc než jeden zběsilý nárazový pokus.
- U tvrdých cílů, hlavně na Ohnivých vrších, jeď s aliancí. Společné akce a sdílení toho, co na mapě funguje, je obrovská výhoda.
Čemu se vyhnout:
- Expanze příliš brzy. Cizí království se slabou domovskou mapou znamená dvě podvyživené ekonomiky místo jedné silné.
- Kopírování sestav. Co je top doma, může být na Ledovci nebo na Ohnivých vrších slabé kvůli lokálním bonusům. Pokud nekoukáš, co kde funguje, jen krmíš nepřítele.
- Prázdný hrad doma. Pošleš armádu dobývat cizí mapu a doma necháš díru? To je pozvánka k vyrabování.
- Ignorování času přesunu lodí a vojska. Kdo na to zapomene, nestihne se ubránit nebo dorazí pozdě.
- Hrad bez lokální těžby. Mrtvá investice. Bez vlastní suroviny tam nic nepostavíš.
- Roztříštěnost. Dvě dobře rozvinutá království jsou lepší než pět zanedbaných. Kolik jich máš otevřených ty a kolik z nich opravdu hraješ?
Zpět na eventy a strategie.